Volná krajina
Revitalizace rašeliniště v Krušných horách Foto: Vojta Herout, www.nafotime.cz

Revitalizace rašeliniště v Krušných horách

Při zmínce o Krušných Horách se pamětníkům 70. a 80. let minulého století vybaví torza lesů poškozených imisemi. Zdejší krajině však škodily nejen emise. Problémy způsobily i necitlivé meliorace, které způsobily změnu hydrologických poměrů, nepromyšlené vysazování nepůvodního druhu smrku i těžba rašeliny.

Rašeliniště na příhraničním hřebeni Krušných Hor u Hory svatého Šebestián se nyní dočkalo proměny. Necitlivě provedené odvodňovací kanály jsou nyní přehrazené tak, aby zde vznikly tůně a potůčky. Původní druhy rostlin jsou chráněné a nové jsou vysazené. Díky tomu je nastartovaná obnova přirozeného zarůstání rašeliníkem a bude docházet i k nápravě ekosystému rašeliniště.

Revitalizovaná plocha je součástí území Novoveských rašelinišť a nachází se v prameništi řeky Chomutovky. Část rašeliniště leží v sousedním Sasku, opatření jsou proto součástí přeshraniční spolupráce.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Provedená opatření mají za cíl zadržet podzemní i povrchovou vodu v krajině. Kvůli tomu zde vzniklo více než 300 tůní a bylo vytvořeno mnoho drobných vodních toků. To by mělo podpořit rozvoj druhově rozmanité flory a fauny. Lokalita by měla také opět zajistit potravní a stanovištní nároky tetřívka obecného.
 
Jak to funguje
Přímo i nepřímo dotčená plocha revitalizovaného příhraničního rašeliniště má rozsah více než 15 hektarů. Dříve provedené odvodňovací kanály jsou dnes na více než 350 místech přehrazené příčným hrazením. Zásadním rozdílem od dříve prováděných hrazení je výhradní vytváření obtoků. Tím došlo k vytvoření stovek drobných tůní, mokřadů a přirozené obnově funkce rašeliniště. Pro zvýšení účinku byla tato plocha osázena dvěma tisíci vrb.

Přibližně na jednom hektaru plochy přibyly také oplocenky na ochranu starých bříz pýřitých a jejich náletů a jeřábů.

Současně se co nejméně narušovaly zachovalé biotopy s rostoucím rašeliníkem a dalšími přirozeně se vyskytujícími se rostlinami.
 
Původní stav
Jde o rozsáhlou soustavu vrchovištních rašelinišť. Navazuje zde na sebe několik dílčích ploch, část rašeliniště leží v Sasku.

Rašeliniště ležící v České republice je místy pokryto smrkovým porostem ve fázi rozpadu, který způsobily imise v 70. až 80. letech minulého století. Dříve prováděná těžba postiženého dřeva lokalitu negativně poznamenala, stejně jako nepromyšlená výsadba nepůvodního smrku pichlavého. Místně se vyskytují drobné fragmenty porostů borovice rašelinné a borovice blatky, nachází se zde významné zbytky porostů nebo solitérů břízy. Plochy jsou většinou porostlé travinami a bylinami z náletů.

V minulosti byla celá lokalita důkladně odvodněná sítí příkopů svedených přímo do řeky Chomutovky. V severní až severovýchodní části území jsou do hlavních odvodňovacích příkopů svedeny menší příkopy druhého řádu.

Odvodnění celou oblast zásadním způsobem negativně ovlivnilo, a to jak z hlediska hydrologického a hydrobiologického, tak i biologického. Ve spodní třetině byla navíc odtěžena vrstvy rašeliny o mocnosti jednoho až dvou metrů.
 
Údržba
Opatření na rašeliništi byla navržena jako bezúdržbová. Je potřeba pouze hlídat stav oplocenek a v případě potřeby je opravit, aby vysazené dřeviny netrpěly okusem. Po dvou letech od dokončení prací zatím žádné opravy nebyly nutné.
 
Proč to není jinak
Při přípravě projektu autoři zvažovali různé varianty konkrétních typů opatření, možnosti jejich umístění na jednotlivých příkopech i počty použitých hrazení. Vycházeli přitom ze zkušeností z obnovy rašelinišť a mokřadů v Krušných horách i jinde v České republice. Nakonec pro toto území, které je převážně svážné, vybrali tři vhodné typy hrazení.
 
Největší výzvy a překážky
V prostředí Krušných hor jsou největší výzvou klimatické podmínky a požadavky na ochranu živočichů a rostlin. To vše určuje časový rámec pro provedení opatření a pro možnost přístupu do revitalizovaného území.

Citlivě je také potřeba zacházet s pohybem mechanizace. Bylo potřeba vhodně navrhnout dočasné přístupové cesty pro dopravu materiálu a povolených malých a středních zemních strojů.

Jestliže se do území nebude zasahovat, žádná významná rizika se zde nepředpokládají.
 
Zkušenosti z provozu
Opětovné zamokření území přineslo problémy s prohlídkou území a kontrolou všech opatření. K tomu pomáhá nalétávání lokality dronem.
 
Kolik to stálo
Náklady projektu byly 5 milionů korun bez DPH.

Na projekt byly čerpány dotace z projektu Moorevital 2018: Program spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014-2020.

Nejedná se o běžnou investici s návratností a úsporou vyčíslenou v ekonomických parametrech.

Revitalizace vodních prvků Biodiverzita Nedostatek vody a sucho Zeleň v krajině 

Lokalita:
Nová Ves u Křimova, Hora Sv. Šebestiána
Realizace:
2018-2019
Autor:
Terén Design s.r.o., Ing. Jiří Rous – autorizovaný inženýr ve vodním hospodářství
Zhotovitel:
Dredger s.r.o.
Investor:
LČR s.p.
Kontakt:
Jiří Rous
jroushaha.@terendesign.cz
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.