Pracovní prostředí
Pavilon tropického zemědělství Foto: Vojta Herout, www.nafotime.cz

Pavilon tropického zemědělství

Kampus České zemědělské univerzity v Praze se rozrostl o nový pavilon tropického zemědělství. Moderní prostory, technologie a zázemí slouží zejména studentům a zaměstnancům Fakulty tropického zemědělství, ale i lidem z ostatních pracovišť univerzity.

Projekt vznikal s ohledem na environmentální výzvy tak, aby byl provoz budovy do budoucna udržitelný z hlediska nákladů na provoz i negativního vlivu lidských aktivit na přírodu. Fakulta využila tepelná čerpadla, retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely či zelenou střechu. Současně je vše navrženo s ohledem na potřeby výuky a výzkumu.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Opatření má vícenásobné adaptační efekty, řeší zejména problémy se suchem i vlny horka. Využívá se dešťová voda. Vnitřní mikroklima budovy zlepšuje systém řízené ventilace nebo stylové vnější stínění pomocí slunolamů. Vnější mikroklima zase příznivě ovlivňuje zelená střecha. Zelená střecha, vnitroblok se zelení i porostlá fasáda poslouží také k zachování biodiverzity prostředí. Do budoucna se plánuje osazení zelené pochozí střechy hmyzími hotely, které nejsou náročné na údržbu, přinesou však mnoho užitku a budou i zajímavým prvkem při praktické výuce studentů.
 
Jak to funguje
Objekt využívá energii z tepelných čerpadel na vytápění. Tepelné čerpadlo využívá energii z energopilot hlubokých 12-16 metrů, tedy železobetonových pilot,do kterých je integrováno potrubí pro využití podpovrchové geotermální energie a na kterých je postavena budova. I když původně nebyly provedené pro tepelné čerpadlo, využívá piloty pro rozvod svého primárního okruhu. V budově je však i záložní plynová kotelna.

Dešťová voda je jímána z okolních pozemků i střechy pomocí vsakovacího objektu za budovou do akumulačních nádrží o objemu 60 metrů krychlových. Pokud by byly akumulační nádrže plné, je z nich veden havarijní přepad do vsakovací galerie, kde se přebytečná voda vsakuje do země i pomocí 4 velkoobjemových vrtů vysypaných hrubým štěrkem. Po přefiltrování dešťové vody a smíchání s vodou z vodovodu slouží voda jako užitková ke splachování toalet, ale také k zavlažování zelené střechy a popínavých rostlin, které do budoucna pokryjí předsunutou kovovou konstrukci na jižní straně budovy a budou fasádu ochlazovat.

Zelená střecha o rozloze 590 metrů čtverečních je vytvořená na části budovy tam, kde není nutné mít umístěné technologie jako větrání či fotovoltaické panely. O zelenou střechu pečují univerzitní botanici.

Elektřinu pro budovu zajišťuje kombinace fotovoltaických panelů a klasického odběru ze sítě. Fotovoltaika pokrývá přibližně 10 % potřebného příkonu pro provoz budovy.

Ve spodních dvou patrech budovy funguje systém řízené vnitřní ventilace. Teplotu je v jednotlivých místnostech možné individuálně nastavit. Čidla zároveň zajistí vypnutí ventilace, pokud je v místnosti otevřené okno. Celé čtvrté podlaží je zastíněno designovými slunolamy. Zvláště z jižní strany, kde jsou navíc zkosené tak, aby stínily, brání přehřívání vnitřních prostor.

Před vstupem do budovy vysela fakulta jetelovou louku, která nyní chrání půdu před vysycháním. Zároveň si při stavbě budovy uhájila zachování velkých stromů, které poskytují stín a odpařují vodu, čímž zlepšují mikroklima lokality.

Kombinace všech těchto opatření společně zajišťují nižší energetickou náročnost budovy a udržitelnost jejího provozu a současně minimalizují dopad stavby na okolní prostředí.

Navíc fakulta poskytuje v garáži dobíjecí stanici na dobíjení elektromobilů.

Současně je vše navrženo s ohledem na potřeby výuky a výzkumu – součástí budovy je tedy například dieselagregát jako nutný záložní zdroj pro laboratoře.
 
Původní stav
V místě, kde stojí nový pavilon tropického zemědělství, již dříve stála jiná budova. Měla ale vysoké provozní náklady a nevyhovovala potřebám fakulty. Nová budova je postavená právě s ohledem na potřeby fakulty, ale také na ekologickou udržitelnost a zachování biodiverzity prostředí, kde je postavena.
 
Údržba
Provoz budovy byl zahájen na sklonku září 2020. Zatím není možné přesně vyčíslit veškeré provozní náklady, ale opatření byla aplikována právě s důrazem na finanční udržitelnost do budoucna.
 
Proč to není jinak
Zvažovaná opatření byla konzultována s architekty a projektanty, aby bylo možné vybrat ta, která pomohou adaptaci na klimatickou změnu a zároveň budou v souladu s využitím budovy. Tedy s místem pro výuku, podporu pregraduálních studentů při přípravě kvalifikačních prací i s potřebami administrativních pracovníků.
 
Největší výzvy a překážky
Největší výzvou i překážkou byl omezený finanční rámec v projektu a velmi náročná administrace. Další omezení přišlo s pandemií nemoci covid-19 a s tím souvisejícími omezeními, protože v té době ještě probíhala stavba a instalace některých technologií.

Projekt byl obrovskou výzvou, jak zkombinovat účel využití budovy s moderními technologiemi a adaptací na změnu klimatu. Důležitým požadavkem bylo také to, aby byla údržba budovy jednoduchá, docházelo k úsporám energie a vody a budova poskytovala příjemné vnitřní i venkovní prostředí pro všechny uživatele.
 
Zkušenosti z provozu
Provoz budovy byl zahájen koncem září 2020. Bylo nutné, aby odpovědní zaměstnanci prošli školeními na funkcionalitu a správu opatření. V provozu se stále ladí detaily a na rozsáhlejší zhodnocení je ještě brzy. Již teď je ale zřejmé, že opatření fungují.

Při plánování stavby Pavilonu tropického zemědělství se nepočítalo s vypuknutím pandemie Covid-19 a jejími důsledky na promptnost dodávek a realizaci veřejných zakázek. Situaci se ale podařilo zvládnout.
 
Kolik to stálo
Náklady na stavbu nového pavilonu jsou vyčísleny na 374 milionů korun bez DPH.
Většinu prostředků poskytl Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Zbytek pokryly vlastní zdroje České zemědělské univerzity.

Návratnost investice do adaptačních opatření se předpokládá 25 let.
Životnost je vyčíslena na 25 až 50 let.

Úspora, kterou přinesou adaptační opatření, se předpokládá na půl milionu korun ročně.

Veřejné budovy Využití dešťové vody Zelená střecha Vlny horka a tepelný ostrov Nedostatek vody a sucho Úspory energie 

Lokalita:
Praha-Suchdol, okres Hlavní město Praha
Realizace:
7/2017 – 12/2020
Autor:
D.R.N.H. s. r. o. - architekti, Chválek Ateliér, s. r. o. - projektant
Zhotovitel:
Zlínstav a. s., GEOSAN GROUP, a. s.
Investor:
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kontakt:
Ing. Lucie Ackermann Blažková, Ph.D., MBA
blazkovalhaha.@ftz.czu.cz
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.