Volná krajina
Foto: Povodí Moravy

Nový prostor pro řeku Dyji

Řeku Dyji společně s Moravou obklopuje největší a ekologicky nejcennější komplex lužních území střední Evropy. Přesto se ani Dyji v 70. a 80. letech minulého století nevyhnulo tehdy obvyklé napřimování toku a budování protipovodňových hrází. Opatření měla tehdy stabilizovat střeženou státní hranici a zajistit protipovodňovou ochranu. V krajině, která nyní bojuje se suchem, však zkrácený tok nežádoucím způsobem urychluje odtok vody.

Povodí Moravy se proto spolu s rakouskými partnery pustilo do projektu, který je výjimečný i v evropském měřítku. Hraniční řece byly vráceny tři vedlejší mrtvé meandry. Napojením odstavených ramen získala řeka Dyje zpátky téměř třetinu své původní délky a současně také typický charakter nížinné řeky.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Cílem opatření bylo vrátit Dyji alespoň část její délky a okolní krajině její původní charakter. Odříznuté říční úseky naštěstí zůstaly zachované v nivě jako odstavená ramena. Díky projektu se tři z nich podařilo vrátit zpátky řece. Bez tohoto zásahu by ramena brzy zcela zanikla. Povodí Moravy ve spolupráci s rakouskými partnery tak dokázalo řece vrátit vice než třetinu délky, o kterou v minulosti kvůli necitlivým zásahům přišla. Výrazně se zvýšila schopnost řeky zadržet vodu v lokalitě lužních lesu, které patří mezi ekologicky nejcennější ve střední Evropě.
 
Jak to funguje
Dosud mrtvá ramena byla na rakouské i české straně napojena podle stejného principu: došlo k otevření obou konců obnoveného ramene a vložení rozdělovacího objektu do dosavadního koryta. Rozdělovací objekt je tvořený nízkým balvanitým stupněm s širokou korunou, který zajišťuje dělení zejména nízkých průtoků, a oboustranným zúžením toku (výstižně německy označeném „šlic“), zajišťujícím zase směřovaní průtoků povodňových. Většina vody tak opět protéká odstaveným ramenem. Jako přídavek bylo na rakouské straně ještě jednostranně napojené drobné rameno, které tvoří společný celek s českým ramenem.

Velkou část práce ale odvádí i řeka sama, projekt totiž počítá s jejím dalším samovolným morfologickým vývojem. V původním i nově napojeném korytu se díky projektu mohly vytvořit morfologické struktury, které do této doby v dotčeném úseku řeky chyběly. Štěrkové lavice nebo střídaní hloubek a mělčin v brodech nově dotváří charakter této nížinné řeky. Lokální přírodě blízká stabilizace břehu v místě souběhu s důležitými liniovými stavbami dává vodohospodářům možnost tento vývoj bez obav akceptovat.
 
Původní stav
V 70. a 80. letech 20. století byla mezi soutokem s Moravou a městem Břeclav řeka Dyje napřímena a zkrácena o 3,2 kilometru. Současně s tím vznikly podél hraničního úseku na obou březích protipovodňové hráze. Odstavená ramena byla od té doby silně zanesená a spěla k rychlému zániku. Nové koryto, které vzniklo takzvaným průpichem původních meandrů, vykazovalo nízkou morfologickou hodnotu. Zkrácení toku přispívalo k zrychlení odtoku vody z krajiny.
 
Proč to není jinak
Zvažovaly se různé možnosti napojení ramen. Obnovení celého původního koryta a zasypání průpichu nebylo možné kvůli vedení státní hranice. Již v minulosti se navíc ukázalo, že nestačí stará ramena pouze na obou koncích otevřít – opět docházelo k jejich zanášení zeminou.

Nakonec byl navržené řešení, při kterém uměle vytvořený průpich zůstává zachovaný a je jen částečně přehrazený tak, aby část průtoku směřovala do obnoveného ramene.

Historické vojenské mapy navíc ukázaly, že takový tvar řeky zřejmě více odpovídá původnímu morfologickému tvaru – koryto se původně na mnoha místech opravdu větvilo. Ukázalo se tak, že původně omezující státní hranice byla prospěšná – přiměla projektanty najít lepší řešení.
 
Největší výzvy a překážky
Stavba probíhala současně na území dvou státu, proto bylo nutné sladit stavební i pracovní právo obou zemí a z nich plynoucí omezení. Zároveň se jedná o velmi cenné území soustavy Natura 2000, proto bylo termínově omezeno i provádění stavby. Hledání průniku těchto pravidel bylo nelehkým úkolem.

Další nečekanou událostí bylo zahnízdění orla královského v blízkosti stavby, což zkrátilo období vyhrazené pro provedení úprav o další dva měsíce.

Stavbu se nakonec i v tomto termínu dokončit podařilo, ale s nulovou časovou rezervou.
 
Zkušenosti z provozu
Krátce po dokončení napojení prvního z ramen a hned po dokončení celé stavby prošly Dyjí dvě jarní povodně. Odezva celého nového toku byla nečekaně pozitivní. Řeka ochotně přijala nový stav a v korytě se vytvořily morfologické struktury, které do této doby v dotčeném úseku řeky chyběly: štěrkové lavice, střídaní hloubek a mělčin v brodech nově dotváří charakter této nížinné řeky. Za běžných jarních průtoků se nyní zdá, že krajina je zcela plná vody.

Na celkové hodnocení uplynulo od realizace ještě málo času. Souběžně s výstavbou ale probíhal ichtyologický monitoring. Ten ukazuje, že zde ryby nacházejí nová stanoviště, která jim v napřímené řece chyběla.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady přeshraničního projektu, na kterém spolupracovala i rakouská strana, byly 899 387,04 eur, což činí necelých 23,5 milionu korun.

Projekt byl financovaný z projektu Interrreg AT-CZ, z rozpočtu Povodí Moravy, s.p. a společnosti Viadonau – dceřiné společnosti rakouského ministerstva dopravy, inovací a technologií.

U projektu je třeba respektovat dobu udržitelnosti 10 let. Úspory na snížených nárocích údržby nejsou vyčíslené. Životnost u nových říčních ramen není omezená, u vodohospodářských staveb se životnost standardně počítá 100 let.

Revitalizace vodních prvků Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho Zeleň v krajině 

Lokalita:
Břeclav, hranice s Rakouskem, okres Břeclav
Realizace:
8/2018 – 12/2019
Autor:
Aquatis a.s.
Zhotovitel:
Ekostavby Brno a.s.
Investor:
Povodí Moravy, s.p.
Kontakt:
Ing. David Veselý
veselyhaha.@pmo.cz
„Jedná se o zcela unikátní (alespoň na české straně) projekt revitalizace velké řeky se zásadními přínosy pro biodiverzitu a obnovení přírodních procesů v toku a nivě Dyje. Z hlediska klimatu posiluje odolnost říční krajiny v případě extrémních hydrologických jevů (sucha a povodně), podporuje zachování a obnovu stále vzácnějších vodních a na vodu vázaných biotopů (které jsou důsledky klimatických změn ještě více ohroženy) a chráněných druhů živočichů i rostlin. Zajímavý je přeshraniční aspekt projektu, jeho přínos pro mezinárodní přenos zkušeností, ale zároveň výzvy vyplývající z odlišného právního a administrativního systému.“
Ing. Vlastimil Karlík
Odborný porotce soutěže
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.