Nyní cca 7 let od založení se začínají projevovat příznivé dopady uskutečněných opatření. Mokřadní plocha a vegetační prvky příznivě ovlivňují mikroklima a snižují riziko sucha, tlumí větrnou erozi, způsobenou silným severozápadním prouděním větrů v otevřené krajině a v neposlední řadě dochází k pomalé obnově přirozeného biotopu lužního lesa, zvyšování biodiverzity a ekologické stability krajiny.

Na území o velikosti 7,4 ha mezi dvěma říčními biokoridory Šatavy a Svratky vznikl mokřad (0,6 ha), louky a bylinné travnaté plochy (4,5 ha), přibyly solitéry, stromořadí i porosty domácích listnatých stromů a keřů (2,3 ha).

Terénní modelace nejprve ve východní části a v západním cípu řešeného území narušila rovinatou nivu zemními valy o výšce 1,5 m. K vytvoření valů se použil materiál vytěžený při hloubení mokřadní plochy, která se nachází v jihozápadní části území.

Celkem se na území vysadilo 37 alejových stromů, 1670 stromů velikosti odrostek, 25 ovocných stromů (většinou polokmeny) a 423 keřů. Nejrozsáhlejší porost vznikl v severní části při hranici s Vojkovicemi, kde stromy brání silným větrům ze severozápadu a větrné erozi z polí. Další významný porost se pak nachází ve východní části na jednom ze zemních valů. Menší porosty najdeme v jižní a střední části lokality. Porosty stromů z návětrné strany doplňují keře a luční trávník. Solitérní stromy rostou na loukách v okolí mokřadu. Své zastoupení zde mají topoly, duby, jasany, kolem mokřadu pak i vrby. Stromořadí podél cest pak tvoří ovocné druhy stromů, především třešeň a hrušeň. Žáci zde také vysadili „školní lípy“ a v roce 2018 ještě i „Lípu republiky“.

V neposlední řadě zde vzniklo ještěrkoviště z místních vápenců. Na území se přiváží také kmeny pokácených stromů z jiných lokalit města a upravují se do podoby k sezení. Při postupném tlení se pak stávají zdrojem potravy pro hmyz.