Zastavěná území
Ekocentrum Na Pasece Velíková Foto: Vojta Herout, www.nafotime.cz

Ekocentrum Na Pasece Velíková

Na začátku byla radost dětí z pobytu v lese. Když se naskytl vhodný stavební pozemek ve Zlíně, rozhodl se rodič Tomáš Černý investovat do realizace stavby, která by sloužila k ekologické výchově, i jako zázemí místní lesní školky. Přesně to tu totiž chybělo. Na konci je stavba slaměného domu z lokálních materiálů se zelenou střechou. Na projektu pracovali místní řemeslníci. Prostory slouží komunitnímu setkávání, ekologickým výukovým programům pro školy a kuchyň bude nabízet stravování nejen alternativním školkám a školám ale i veřejnosti.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Slaměný dům slouží jako ekocentrum pro školy i veřejnost. Všechny věkové kategorie se tak mohou seznámit s konceptem přírodního stavitelství. Přidanou hodnotou je pak lokálnost použitých materiálů a zapojení lokálních řemeslníků. Ekocentrum bude sloužit i jako referenční ukázka práce těchto řemeslníků pro potencionální investory. Může tak pomoci popularizovat přírodní stavitelství v regionu Zlína.
 
Jak to funguje
Lokální a recyklovatelné

Cílem bylo využít na stavbě ekocentra plně recyklovatelný materiál z lokálních zdrojů. Ke stavbě obvodových stěn a izolaci střechy posloužily slaměné balíky, které jsou fixované v dřevěné konstrukci. Použité dřevo bylo pokáceno v měsíční fázi, kdy stromy vtahují vodu do kořenů. Díky tomu toto takzvané měsíční dřevo méně praská a je odolnější vůči škůdcům.

Vnitřní hliněné a vnější vápenopísčité omítky umožňují difúzní výměnu vlhkosti, čímž v domě udržují příjemné klima. Stálou vnitřní teplotu pomáhají udržovat i masivní obvodové zdi ze slaměných balíků.

Použité kamenivo v opěrných zídkách a chodnících pochází z nedalekého kamenolomu Bzová.

Zelené zelené střechy

Zelené střechy, které chrání všechny budovy ekocentra (kromě Jurty) dosahují rozlohy 239 metrů čtverečních, výrazně ovlivňují lokální mikroklima. Nedochází totiž k akumulaci a vyzařování tepla jako u běžných materiálů střešních krytin. Při mírném dešti se voda vsakuje do absorpční vrstvy a následně se odpařuje prostřednictvím rostlin do ovzduší, neodtéká tak bez užitku do kanalizace.

Zelené střechy poskytují potravu a útočiště hmyzu, doplňkový zdroj potravy pro okolní ptáky, a zvyšují tak biodiverzitu v daném místě. V období květu vysazených rozchodníků, kterých je na budovách hned 7 druhů, jsou střechy plné včel z nedalekého včelína.

Biosolární zelená střecha

Zelená střecha na hlavní budově je navíc zkombinovaná s fotovoltaickými panely, což je oboustranně výhodné. Stín poskytovaný fotovoltaickými panely dokáže vytvořit příjemné mikroklima pro růst stínomilnějších typů rozchodníků, brání nadměrnému vysušování střechy a podporuje tím ještě větší biodiverzitu. Vytváří se totiž mozaika stanovišť, která umožňuje kvést širší druhové škále rostlin, čímž přitahuje různé druhy hmyzu a ptáků.

Takzvané biosolární zelené střechy, přináší výhody také pro fungování samotných fotovoltaických panelů. Výpar z vegetace ochlazuje jejich spodní část a zvyšuje tak jejich efektivitu. To vede k vyšší produkci elektřiny. Pokud je vzduch kolem panelů příliš horký, nemusí panely fungovat efektivně. Zelené střechy pomáhají udržovat teplotu okolo panelů kolem 25 °C a to je ideální pro výrobu solární energie.

Dešťovka nepřijde nazmar

Dešťovou vodu sbírají do podzemní osmi kubíkové nádrže a slouží především k zavlažování zahrady a trávníků. Na površích okolo staveb je vytvořený štěrkový pojezdový trávník. Přesto že je povrch zpevněný, umožňuje efektivní vsakování dešťové vody.

Energie

Energie z fotovoltaických panelů slouží jako doplňkový zdroj elektrické energie do zásuvek domu, případný přebytek je sveden do zásobníku pro ohřev teplé užitkové vody. Hlavní zdroje pro otop užitkové i topné vody je zplyňovací kotel na dřevo, který je napojený na dvě kubíkové akumulační nádrže topné vody a zásobník teplé užitkové vody. K přitápění mezi sezónami slouží krbová kamínka v jídelně v prvním patře.

Celá stavba se tak řadí k téměř soběstačnému bydlení s trvale udržitelnými zdroji energie a spadá do nízkoenergetického standardu.
 
Původní stav
Na pozemku byl v minulosti starý sad, který se později proměnil spíše v neudržovanou louku. Díky tomu se zde dochovaly některé původní staré odrůdy ovocných stromů a přirozeně se zde vyskytují i luční rostliny. Parcela však byla v katastru obce vedena jako stavební, zřejmě by zde tedy vznikla tradiční městská novostavba.
 
Údržba
Použité stavební materiály nejsou zatím zcela běžné, jejich údržbu se bude proto nutné učit za provozu. Již dnes je zřejmé, kde budou slabiny. Například hliněné omítky jsou náchylné na poškrábání a jejich následná oprava není snadná. Není možné na ně například při seminářích lepit obyčejnými lepicími pomůckami, připraveny jsou proto odolnější plochy ze skel.

Také údržba a úklid dřevěných podlah s sebou nese nároky na používání speciálních přípravků na dřevo. I kvůli větší odolnosti byla zvolena kombinace modřínového a jedlového dřeva.

K údržbě areálu patří i starost o přilehlou zahradu s ovocnými keři, stromy, lučními květinami a hracími prvky pro děti. Dodržování legislativy v této oblasti znamená pravidelné revize, rozbory vody a další kontroly.
 
Největší výzvy a překážky
Velkou výzvou bylo studium přírodních stavebních postupů a následné sbírání zkušeností přímo na stavbě od přírodních stavitelů.

Stavba slaměného domu byla novinkou i pro stavební úřad ve Zlíně, proto trvala přípravná část projektu delší dobu, aby bylo možné ujasnit si všechny podrobnosti.

Během realizace stavby se ukázalo být oříškem především umístění domu ve spodní části svažitého pozemku a následné zemní a stavební práce. Rozbor vody z vlastního vrtu ukázal, v dané lokalitě běžný, zvýšený obsah železa a manganu. Do tří let by se mohlo složení vody pravidelným odběrem ustálit na normálu.

Největším rizikem se zatím zdá rychlejší opotřebení přírodních materiálů vlivem počasí i provozu.
 
Zkušenosti z provozu
Příjemným překvapením je velmi stabilní vnitřní klima stavby. Izolační vlastnosti slámy opravdu odpovídají udávaným údajům.

Ačkoliv lesní školka již v ekocentru funguje, pro návštěvníky se prostor otevře v září 2021, na zkušenosti z provozu je proto ještě brzy. V plánu je ale podrobné sbírání zkušeností po dobu dvou let. Následně bude připravena podrobná analýza těchto zkušeností, které tak budou moci využít další podobné projekty.

Projekt vyhrál první místo v soutěži Zelená střecha roku 2021 v kategorii Veřejná zelená střecha extenzivní.
 
Kolik to stálo
Náklady byly vyčísleny na 11 milionů korun.
Využity byly vlastní zdroje investora.
Návratnost projektu se předpokládá za 30 let, životnost je vyčíslena na 100 let. Úspora nebyla kalkulována.

Veřejné budovy Využití dešťové vody Vytápění Zelená střecha Biodiverzita Vlny horka a tepelný ostrov Zelená energie Úspory energie 

Lokalita:
Zlín-Velíková, okres Zlín
Realizace:
stavební povolení a projektová studie 2017, realizace 3/2019 – 9/2021
Autor:
Architekt: Radek Hála, Projektant/autorizovaný technik Daniel Grmela
Zhotovitel:
Youngster s.r.o.
Investor:
Youngster s.r.o.
Kontakt:
Tomáš Černý
ekocentrumhaha.@napasece.net
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.