Volná krajina
Moravské Toskánsko – Demonstrační ekofarma Petra Marady Foto: Vojta Herout, www.nafotime.cz

Moravské Toskánsko – Demonstrační ekofarma Petra Marady

Šardicím a malebné krajině v jejich okolí začali lidé v posledních letech přezdívat Moravské Toskánsko. Menší lány orné půdy se střídají s lesy, sady, zatravněnými pruhy, mokřady a tůněmi s dalšími prvky na zadržení vody v krajině. Na proměně původně intenzivně obhospodařované krajiny bez vodních prvků pracuje soukromý zemědělec a vysokoškolský pedagog Petr Marada od roku 2007. Krajině se tehdy rozhodl vrátit strukturu, diverzitu a schopnost hospodařit s vodou. Vodítkem mu byly i staré mapy a kresby, které ukazovaly, kudy a jak voda v krajině dříve tekla. Postupným rozšiřováním takto obhospodařovaných pozemků vznikla vzorová ekofarma, inspirovaly se i okolní obce a svůj domov zde opět našlo mnoho druhů zvířat.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Prvotním záměrem byla ochrana území před nepříznivým a ničivým dopadem přívalových dešťů. Zaváděná opatření však nikdy nebyla jen samoúčelná. Kromě obnovy vodního režimu krajiny také podporují biodiverzitu a zajišťují prostupnost krajiny. Aktivity Petra Marady spojené s ekofarmařením jsou sociálně odpovědné, nadčasové, rozvíjí fungování komunity a jsou také zdrojem odborné a informační činnosti. Ekofarma poskytuje i prostor pro vědecko-výzkumné projekty s tuzemskými i zahraničními univerzitami a výzkumnými ústavy.
 
Jak to funguje
Na začátku obhospodařoval Petr Marada 20 arů půdy, nyní hospodaří na 70 hektarech, z nichž 40 hektarů půdy vlastní a dalších 30 má pronajaté. Na nich vybudoval několik mokřadů a tůní, zajistil zatravnění vhodných půd, zalesnění obtížně obhospodařovatelných pozemků a také výsadby stromů v rámci biokoridorů a biocenter.

Nové prvky v krajině přerušily odtokové linie a dráhy soustředěného odtoku, předělily velké díly půdních bloků a omezily všechny druhy eroze. Díky tomu se podařilo minimalizovat negativní vlivy zemědělského hospodaření, splachy půdy a lokální povodně při přívalových deštích.

Přeměněná krajina také poskytuje úkryt a potravu pro zvěř, vrací se do ní obojživelníci a některé druhy především polních ptáků. V roce 2012 přibylo také Ekocentrum pro informace a poradenství, díky kterému je možné zdejší zkušenosti předávat dalším zájemcům.
 
Původní stav
Na počátku proměny Šardic a jejich okolí byla důlní katastrofa v červnu 1970. Průtrž mračen tehdy přinesla ničivé záplavy a v důsledku přívalu vody zahynulo ve zdejším lignitovém dole Dukla 34 horníků.

Důlní geolog Miroslav Gregorovič tehdy unikl smrti jen díky náhodné výměně směn. Jako pozdější starosta Šardic pak začal pracovat na tom, aby byla obec, kterou protéká voda ze srážkového území téměř 40 kilometrů čtverečních, proti takovým přívalovým srážkám odolnější.

Na státním pozemkovém úřadě prosadil potřebné pozemkové úpravy, na které pak mohl navázat zemědělec Petr Marada při svém ekologickém hospodaření.

Jako mladý zemědělec začínal Petr Marada v roce 2007 hospodařit na velkých dílech půdních bloků, které byly využívány maximálně intenzivně. V katastru Šardic nebyly vodní plochy, vodní toky ani opatření pro možnou retenci či akumulaci vod po přívalových deštích. Krajina byla neprostupná a neatraktivní. Časté byly významné erozní události, záplavy i sucha.
 
Proč to není jinak
Pokud se Petr Marada rozhodoval o různých typech opatření, vždy se snažil volit to, které bude mít největší přidanou hodnotu pro místní ekosystém a bude smysluplné pro všechny zainteresované strany.
 
Největší výzvy a překážky
Největší výzvou byly stále větší a větší problémy s kontaminovanou a chybějící vodou, degradovanou půdou, snižující se biodiverzitou a poškozenou a neprostupnou krajinou. Příjemným překvapením pak bylo zjištění, že stát těm, kteří takové problémy krajiny řeší, zajímavým způsobem pomáhá.

Největší problémem bylo, a bohužel stále je, odmítání adaptačních opatření ze strany některých zemědělců, obyvatel obcí i některých zastupitelů.
 
Zkušenosti z provozu
Pro realizaci tak rozsáhlých a svým způsobem převratných opatření v krajině a na ekofarmě je pro Petra Maradu klíčová rodina a stabilní zázemí. Nezanedbatelné jsou také odborné kompetence a v neposlední řadě znalost takzvané "sociologie venkova" – tedy toho, jak zde fungují mezilidské vztahy, kontakty a zvyklosti.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady na potřebné úpravy krajiny se šplhají do desítek milionů korun, jen těžko však lze vyčíslit čas a úsilí věnované pozemkovým úpravám celého rozlehlého území v okolí Šardic. Významnou investicí byl především nákup potřebné půdy. Její životnost a funkčnost je díky šetrnému obhospodařování téměř neomezená.

Zdrojem příjmů pro ekofarmu jsou příjmy za služby pro stát a obce, platby za služby vykonávané zemědělskou technikou a platby za extenzivní produkci. Díky vzdělávacímu potenciálu ekofarmy jsou k dispozici i příjmy z poradenské, konzultační a vzdělávací činnosti.

Zaváděná opatření jsou v souladu s požadavky státu, který tento způsob hospodaření dotačně podporuje. Pro správu a údržbu území se zde využívá vlastní mechanizace a kompetentní personál.
Díky adaptaci krajiny na klimatickou změnu se výrazně posílila environmentální bezpečnost obyvatel dotčených obcí v intravilánu, ale především v extravilánu. Úspora nákladů na odstraňování následků erozních událostí a jiných kalamitních situací představuje v součtu řádově miliony korun.

Zemědělská krajina Biodiverzita Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho Eroze půdy Zeleň v krajině 

Lokalita:
Šardice a okolí, okres Hodonín
Realizace:
2007-2020
Autor:
Petr Marada a kolektiv
Zhotovitel:
Petr Marada a kolektiv
Investor:
Petr Marada a kolektiv
Kontakt:
doc. Dr.Ing. Petr Marada
p.maradahaha.@quick.cz
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.