Volná krajina
Systém malých tůněk a mezí k zadržování vody Foto: Vojta Herout, www.vojtaherout.com

Systém malých tůněk a mezí k zadržování vody

Vítěz kategorie Volná krajina 2020

Ubývá vám voda ve studni a vysychá louka či zahrada? A pak přijde přívalový déšť a máte vodu i bahno z okolního pole všude možně? Lubor Křížek z osady Dřevniště u Sedlčan se namísto přemítání o klimatických změnách pustil do budování soustavy tůní, hrázek a svodů, které vodu v okolí jeho domu umí udržet déle, když je sucho, a nedovolí jí páchat blátivé škody, když přijdou přívalové deště. Jak sám s nadsázkou říká, stačí pozorovat přírodu, hnát vodu po vrstevnici, přerušit meliorace, strouhy a rovná koryta, sehnat šikovného bagristu a nebát se vzít také do ruky nějaké to ruční nářadí.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Louky kolem hájovny, do jejichž proměny se Lubor Křížek pustil, zná od svého dětství. Tehdy zde chodívali raději v holínkách. Za ta léta se ale něco změnilo. Půda vyschla. Za poslední léta se v létě objevují praskliny v zemi, kam by člověk ruku strčil. I když se může zdát, že jsou srážky hojné a intenzivní, kvůli rozsáhlým zastavěným plochám a mrtvé půdě udusaných lánů polí voda z krajiny odtéká pryč a do půdy se nedokáže dostatečně vsáknout. Právě to se alespoň na svém pozemku rozhodl Lubor Křížek změnit.
 
Jak to funguje
V okolí svého bydliště na území o rozloze přibližně jeden hektar vybudoval Lubor Křížek systém 15 malých tůněk a několika mezí, hrázek a svodů ze zpevněných ploch, aby zadržoval srážkovou vodu a zvýšil vodozádržnou funkci území. Křížek přerušil také meliorace. Vyřešil tak dlouhotrvající problém s nedostatkem vody ve studni i blízkém v okolí hájenky, který se prohluboval v důsledku dlouhodobého sucha. Zároveň zabránil dříve běžnému zaplavování svého domu hlínou z okolních polí. Území nyní dokáže zadržet nadprůměrný srážkový úhrn a postupně vodu uvolňuje do krajiny. Zasakuje ji a odpařuje do atmosféry postupně. Dnes plocha pojme okolo 250 metrů krychlových vody a několikrát vyšší objem vody se zasákne.

Tůně obklopuje ručně sečená louka a zeleninová a bylinková zahrada, která se díky důmyslnému umístění blízko vody nemusí uměle zavlažovat.

S minimálními náklady, bez dotací či jiné podpory majitel vybudoval a nadále opečovává ekosystém, který se již v prvním roce po realizaci stal domovem nesčetného množství druhů živočichů a rostlin. Ukazuje tak, že i jednotlivec může přispět svým odhodláním k boji proti suchu a zajistit zvýšení biodiverzity pomalu skomírající krajiny.
 
Původní stav
Dům obklopovala zmeliorovaná louka bez pravidelné seče. Meze byly rozorané, takže nic nebránilo erozi a splachu půdy z okolních polí. Ve studni, která náleží k domu, rapidně ubývalo vody. Při prudkém dešti byla pravidelně poškozovaná příjezdová cesta, podmáčené stěny domu a vyplavený sklep i stodola. K tomu vždy přívalové deště přinesly bahno do rybníka.
 
Údržba
Náklady na péči o toto území spočívají především v čase, který je věnován zejména kosení okolních porostů a udržování litorálu, tedy pobřežního pásu vodních ploch ve vhodném poměru k volné vodní hladině.

Pokud by nastala desetiletí bez péče, projeví se zanášení tůní a bude na místě jejich případná obnova. Ta by finančně spočívala v pronájmu bagru.
 
Největší výzvy a překážky
Když je k dispozici alespoň nějaká voda, nic dalšího není problém.
 
Zkušenosti z provozu
Autora projektu nejvíce překvapila sama příroda. Regenerace daného místa byla neuvěřitelně rychlá a motivovala ho k dalším podobným akcím, kterým se věnuje nyní.

Vytvořil například tůně u souseda a poskytuje poradenství dalším zájemcům. Okolní zemědělce po sedmi letech přesvědčil, že aby nepěstovali kukuřici, jelikož se jedná o plodinu, která podporuje erozi.
 
Kolik to stálo
Náklady na vybudování tůní, tůněk, mezí a zídek na necelém hektaru pozemku v okolí vlastního domu vyčíslil autor na 38 tisíc korun.

Vše vzniklo z vlastních zdrojů rodiny.

Životnost opatření nyní není možné určit. Odhadovaná úspora při novém hospodaření s vodou je 80 tisíc korun.

Revitalizace vodních prvků Využití dešťové vody Protipovodňové opatření Biodiverzita Vlny horka a tepelný ostrov Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho Eroze půdy 

Lokalita:
Dřevniště, Sedlčany, okres Příbram
Realizace:
2016-2019
Autor:
Lubor Křížek
Zhotovitel:
Lubor Křížek
Investor:
Lubor Křížek
Kontakt:
Lubor Křížek
lubor.krizekhaha.@seznam.cz
„Tento projekt představuje adaptační opatření, které se sice svou velikostí a účinkem nemůže rovnat rozsáhlým a nákladným projektům, ale které plní svůj účel bezezbytku, je skutečně funkční v různých extrémních podmínkách, pozitivně ovlivňuje okolí pozemku i biodiverzitu a je vzorem pro mnoho dalších.“
Mgr. Zuzana Rajchlová
Odborný porotce soutěže
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.