Volná krajina
Šetrné zemědělství v Praze 12 Foto: Vojta Herout, www.nafotime.cz

Šetrné zemědělství v Praze 12

Na zemědělských pozemcích městské části Praha 12 hospodařilo ještě nedávno velké agrodružstvo konvenčním způsobem. To způsobilo snížení biodiverzity v celé lokalitě, pokles obsahu humusu v půdě a její vysychání a podpořilo erozi deštěm i větrem. Okrajové ulice Cholupic a Točné byly po přívalových deštích často zaplavované a zanášené bahnem z polí. Zdejší památný dub živořil kvůli těsnému oborávání a krajina nelákala k procházkám.

Městská část se proto rozhodla, že na svých pozemcích chce hospodařit jinak. Některé pozemky propachtovala k obhospodařování pachtýřům s novou podmínkou šetrného hospodaření, o ostatní se stará sama za účasti občanů. Vysazen byl komunitní permakulturní sad a biokoridor, vysety louky, kolem cest rostou opět aleje. Součástí projektu byla i záchrana památného dubu a cenného mokřadu. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, z toho na 7 již jsou opatření realizovaná.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Opatření řeší většinu problémů spojených se změnou klimatu jako je nárůst teploty, sucho a přívalové deště. Při péči o pozemky nyní městská část spolupracuje s odbornými ústavy a vysokými školami. Odborníci také radí novým pachtýřům se změnou hospodaření na jejich pozemcích. Cílem je postupně napravit vzniklé škody a vrátit krajině její původní schopnost hospodařit s vodou.

Řada obcí má ve svém majetku zemědělskou půdu, ale nezajímá se o to, jak pachtýři pozemky obdělávají. Argumentují tím, že na to na radnici nemají odborníky. Nyní jim mohou posloužit zkušenosti z Prahy 12, kde společná péče o pozemky rozvíjí i komunitní život.
 
Jak to funguje
V první řadě bylo upuštěno od předchozího nevhodného hospodaření na orné půdě. Změny byly navržené s ohledem na dřívější charakter území i podle odtokových a srážkových poměrů v oblasti. Část pozemků je nově propachtovaná, podmínkou je šetrné hospodaření na těchto pozemcích, případně vytvoření mezí a dalších protierozních opatření.

Jedním z prvních nových pachtýřů se již v roce 2019 stal David Ježek. Na část pole zasel květnatou louku. Následně vybudoval včelnici a vysázel kolem ní na tři desítky kvetoucích keřů pro pastvu včel. Vysadil ovocné stromy a namísto chemického hubení hrabošů instaloval berličky pro dravce. Ze studie srážko-odtokových poměrů vyplynul návrh na kaskádu zasakovacích tůní. Na části pole bude pokračovat pěstování bylinek, obnovena zde bude původní cesta.

Na jiném poli, kde se dříve sela řepka, vysadila městská část ve spolupráci s místními a za podpory spolku Sázíme stromy permakulturní sad. Nyní je zde šest desítek ovocných stromů a podobné množství keřů. Plocha bude navíc volně přístupná pro pěstování zeleniny a bylinek.

Jeden z pozemků, přes který dříve tekla přívalová voda do ulic, je dnes propachtovaný na pěstování sena a pícnin pro místní koňskou farmu. Na okraji pozemku vysázel člen hnutí Brontosaurus Kandík Pavel Jeřábek 300 metrů dlouhý a osm metrů široký biokoridor. Další pozemek je zase propachtovaný s podmínkou vytvoření mezí. Na jiném místě stojí obnovený původní mokřad a ve spolupráci s odborníky je postupně kombinací různých opatření jeho stav stabilizován.

Radnice také podnikla kroky k záchraně památného dubu, který trpěl opakovaným holožírem housenek bekyně zlatořitné a usychal kvůli necitelně těsnému oborávání. Orbu proto radnice zakázala, strom podpořili místní hasiči zálivkou, okolí dubu zamulčovali a na základě doporučení odborníka byly na jaře ostříhány všechny zámotky bekyně. Stav stromu se nyní postupně zlepšuje.
 
Původní stav
Pozemky městské části Praha 12 původně obhospodařovalo velké agrodružstvo obvyklým způsobem. Využívala se zde chemická hnojiva a postřiky, souvislá pole neposkytovala úkryt drobným živočichům, hospodaření s vodou komplikovaly nevhodné meliorace.

Péči o zemědělské pozemky současně neměl na úřadě nikdo konkrétní na starosti. Nikdo se tedy nezabýval tím, zda je způsob obhospodařování vhodný a zda přináší užitek nejen agrodružstvu, ale i krajině a obyvatelům městské části.
 
Údržba
Údržba spočívá především v zálivce vysazených stromů a keřů po dobu alespoň tří let. Počítá se také s řezem stromů, opravou vázání a podobně. Jde o 305 vysazených stromů a 3 800 keřů, předpokládané náklady jsou proto půl milionu korun. Záležet bude na vydatnosti srážek a z toho plynoucí nutnosti zalévání.

V mokřadu bude také kosena tráva a vyřezávány keře, práce se ujmou dobrovolníci, potřeba bude tedy jen přibližně 50 tisíc korun na odvoz bioodpadu.

Další činnosti mohou být naopak ziskové – například sklizeň trávy, pěstování bylinek či chování včel.
 
Proč to není jinak
Jakmile městská část rozhodla, že chce změnit způsob hospodaření na svých pozemcích, přicházely v úvahu tři možnosti. Starat se o všechny pozemky, nebo je všechny propachtovat novým pachtýřům, případně oba tyto přístupy zkombinovat. Jako nejvhodnější vybrala městská část třetí možnost. Některé pozemky propachtovala s podmínkami šetrného hospodaření včetně toho, kde musí být meze, stromy a keře. Radnice si ponechala ve správě pozemky s nově vysazeným ovocným sadem, biokoridor, památný dub, všechny aleje a většinu pozemků mokřadu.
 
Největší výzvy a překážky
Prvním problémem bylo to, že na úřadě neměl nikdo na starosti agendu hospodaření na zemědělských pozemcích. Odbor majetku řešil pronájmy majetku, ale ne hospodaření na pozemcích. Odbor životního prostředí měl v agendě ochranu zemědělského půdního fondu, ale ne hospodaření na něm. Radnice proto využila své samosprávné působnosti a vyčlenila část úvazku na činnosti mezi působností těchto dvou odborů a také na spolupráci s výzkumnými ústavy a univerzitami (především Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, Výzkumným ústavem rostlinné výroby a Českou zemědělskou univerzitou v Praze).

Práce na propachtovaných pozemcích pachtýři konzultují s radnicí a odborníky. Rizikem je to, že ne všichni mají zkušenost se zemědělstvím a počáteční nadšení je může opustit.

Při výsadbě stromů se ukázalo, že půda je tak vyschlá a ztvrdlá, že bylo nutné použít techniku. Potíže způsobila i covidová pandemie, jinak by se už více zapojily školy a zaměstnanci sponzorských firem v rámci teambuildingu a vylepšování ekologické stopy firmy.
 
Zkušenosti z provozu
Opatření ukazují dalším obcím, jak je možné na obecních zemědělských pozemcích hospodařit – již několik radnic se tímto postupem inspirovalo. Na navrhování změn se podílelo velké množství lidí a odborných institucí, díky tomu vznikla rozmanitá opatření a podařilo se podpořit i komunitní život. Lidé vzali hospodaření na obecních pozemcích za svá, pomáhali s výsadbou, chodí se dívat, jak rostou stromy a podobně. Výsadba byla také prostorem pro školní praxi žáků zahradnického učiliště v Komořanech pro děti s více vadami i pro handicapované zaměstnance Fokus Praha. O permakulturní sad se zřejmě budou starat žáci Montesorri tříd Základní školy Na Beránku. Odborné instituce měly také možnost vyzkoušet zde nové postupy – stav meliorací v okolí mokřadu se zkoumal s pomocí dronu, pro záchyt vody u kořenů stromů byly využity organické pelety.
 
Kolik to stálo
Náklady jsou vyčíslené na 2,3 milionů korun bez započtení práce dobrovolníků, kteří projektu věnovali nespočet hodin svého času.

Proměna hospodaření byla financovaná jak z rozpočtu městské části Praha 12, tak z Operačního programu Životní prostředí i dotací od Agentury ochrany přírody a krajiny. Využity byly i sponzorské dary, dotace Hlavního města Prahy i investice pachtýřů do jejich pachtů.

Návratnost investice je u ovocných stromů vyčíslená na 10 let, u ovocných keřů 3 roky, u zatravněných porostů rok a u včelstev 3 roky. Životnost stromů a keřů se předpokládá 70 let, v případě mokřadu 200 let, opatření na půdě by měla vydržet 50 let, včelí úly 10 let a hradélka 20 let.

Předcházení následkům povodní lze odhadovat na statisíce korun za rok, zlepšení kvality zemědělské půdy a krajiny má hodnotu nevyčíslitelnou. Pokud se podaří zachránit památný dub, lze mluvit o finančním přínosu až půl milionu korun.

Zemědělská krajina Biodiverzita Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho Eroze půdy Zeleň v krajině 

Lokalita:
MČ Praha 12 – Cholupice a Točná, okres Hlavní město Praha
Realizace:
2019-2021
Autor:
Iniciátor MČ Praha 12, konzultace VÚMOP, VÚRV, ČZU v Praze
Zhotovitel:
MČ Praha 12, David Ježek, Pavel Jeřábek (Hnutí Brontosaurus Kandík), spolek Sázíme stromy, pachtýři
Investor:
MČ Praha 12, hlavní město Praha, dary sponzorů, vlastní prostředky pachtýřů a další
Kontakt:
místostarostka Ing. Eva Tylová
tylova.evahaha.@praha12.cz
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.