Volná krajina
Video: Vojta Herout

Ptačí park Josefovské louky

Milovníci historie se v Jaroměři zabaví prohlídkou pevnosti Josefov, milovníci přírody si pak přijdou na své v Ptačím parku Josefovské louky. K životu tam totiž Česká společnost ornitologická přivedla sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století pro zvýšení výnosu tehdejších luk. Hradítka a stavítka dnes opět slouží pro regulaci přítoku vody. Dnes je ale hlavním cílem podpora výskytu mokřadních ptáků. Zadržování vody na Josefovských loukách zároveň pozitivně ovlivňuje místní mikroklima a pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Hlavním cílem je zadržet vodu v nivě řeky Metuje a tím vytvořit stálý a kvalitní mokřad, který poskytne útočiště ohroženým druhům nejen mokřadních ptáků, ale i dalších živočichů. Projekt přispívá k dlouhodobému udržování vody v krajině, ochlazování místního klimatu a poskytuje prostor pro rozlití a zastavení povodňových vln. Od roku 2006 pomohl ptačí park zastavit povodně už třikrát.
 
Jak to funguje
Tři kilometry zavlažovacích kanálů z počátku 20. století dostaly původní kabát a nový smysl. Opravená jsou hlavní stavidla na Metuji, která umožňují řízeně vpouštět vodu na louky, a deset menších hradítek, jež usměrňují vodu do cílových částí luk. Vytvořeno bylo 20 menších tůní, které od roku 2018 doplňuje soustava velkých tůní o velikosti 1,5 hektaru nazývaná Slavíkovský ptačník. Josefovské louky jsou místem, kde hnízdí hned několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo jedinečná kombinace čtyř druhů chřástalů. V ptačím parku bylo zaznamenáno téměř 180 druhů ptáků. Lepší hospodaření s vodou přispělo i k raketovému navýšení obojživelníků. Narostl i počet vážek a dalších druhů ohroženého hmyzu.
 
Původní stav
Do roku 2014 bylo 76 hektarů Josefovských luk velkým konvenčně obdělávaným územím. Bylo protkané sítí zanedbaných zavlažovacích a odvodňovacích kanálů s minimem prostoru pro zadržování vody. Nepravidelné a spíše vzácné povodně zaplavovaly pouze část plochy současného ptačího parku. Voda zde vydržela nejvýše několik dní a odtekla kanály, na kterých byly nefunkční hradící prvky.
 
Údržba
Opatření pro zadržování vody a podporu biodiverzity je trvale a hospodárně udržitelné. Celý nosný projekt ptačího parku je postavený na veliké podpoře veřejnosti, která poskytuje i finanční dary na budování parku. Česká společnost ornitologická ve spolupráci s ochranářskou společností Česká krajina na Josefovských loukách zavedla pastvu divokých koní – exmoorských pony, kteří zajišťují nejekonomičtější a nejšetrnější údržbu velké části parku. Některé tůně a kanály však nejsou součástí pastviny. Zde je třeba vyřezávat náletové dřeviny a vysekávat trávu. Práce zajišťují zdarma dobrovolníci nebo jsou finančně pokryty z různých dotací a grantů.
 
Proč to není jinak
Existující, i když zanedbaný, zavlažovací systém v nivě Metuje byl nejpádnějším důvodem pro realizaci projektu právě v místě parku. Doplnění systému zavlažovacích kanálů na Josefovských loukách ptačníkem – velkým hloubeným mokřadem pro ptáky – bylo logickou reakcí na absenci větší vodní plochy v parku.

Možným rizikem je nedostatek vody ve zdrojnici – řece Metuji. Pokles hladiny, který by trval několik měsíců a neumožnil by doplnění retenční kapacity parku několikrát do roka, je však i za současných výkyvů klimatu nepravděpodobný.

Ovládání závlahy v posledních letech ovlivňuje činnost bobra evropského. Z hlediska přirozeného rozlivu vody do nivy Metuje, zadržování vody v krajině a celkově zachování přirozených funkcí krajiny je aktivita bobrů velmi pozitivní. Umělý zavlažovací systém ale vlivem norování břehů a samovolnému výtoku vody z Metuje do zavlažovacích kanálů ztrácí svoji ovladatelnost. To může ztížit hospodaření a údržbu lokality.
 
Největší výzvy a překážky
Velkou výzvou a krokem do neznáma byla myšlenka uskutečnit projekt založený na podpoře veřejnosti. Idea se podařila. Lidé si louky oblíbili natolik, že jim poskytují ohromnou finanční, fyzickou i morální podporu.

Dalším velkým úkolem bylo přesvědčit místní hospodáře, rybáře a myslivce o tom, že park jim nebude znemožňovat či znesnadňovat činnost. I toho se vytrvalými vyjednáváním podařilo dosáhnout. Během příprav vzniku ptačího parku se objevovalo znepokojení z plánovaného vytváření močálů a zvýšeného výskytu bodavého hmyzu. Tyto obavy se však nepotvrdily.

Při přípravách Slavíkovského ptačníku – komplexu velkých tůní, koupil přiléhající pozemky jiný zájemce ze spekulativních příčin. Nový vlastník blokoval přístup na jím vlastněný pozemek a tím znemožňoval příjezd na staveniště. Situace ornitologové vyřešili ekonomicky nevýhodnou objížďkou přes jiné pozemky.
 
Zkušenosti z provozu
Kvůli nedostatku informací, zkušeností a zdánlivému pozdržení šíření bobrů ve východních Čechách před rokem 2016 bylo obtížné odhadnout důsledky bobřích aktivit v ptačím parku. Bobři ale jednoznačně přispívají k zadržování vody v krajině a Josefovské louky nejsou výjimkou.

Potěšující a nečekaný je zájem divokých koní exmoorských pony o mokřadní rostliny. Ty pro zvířata, která se původně vyvinula na stepích, nejsou typickou potravou. Spásání trávy koňmi se stala klíčovým způsobem údržby celého mokřadu, hlavně jinak obtížně udržovatelných kanálů a tůní.

Plošně velké zatopení je navíc fungující ochranou území před nežádoucím vjezdem motorových vozidel. Terénní motorismus byl před zamokřením zásadním problémem i přes oficiální zákaz. Z hlediska ochrany ptactva jsou velké rozlivy vody překážkou i pro některé zemní predátory ohrožující hnízdící ptáky.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady včetně zakoupení pozemků pro terénní práce dosáhly částky 8 milionů korun. Ornitologové využili dotace z Operačního programu Životního prostředí (OPŽP), Deutsche Bundesstiftung Umwelt (DBU), Programu Podpory obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK), krajské dotace Královéhradeckého kraje a finanční podporu Nadace Partnerství.

Projekt je primárně neziskový, návratnost investice se odráží v podobě obnovených ekosystémových funkcí krajiny, které je obtížné vyčíslit. Předpokládaná životnost investice je za trvání současného managementu neomezená.

Revitalizace vodních prvků Biodiverzita Nedostatek vody a sucho 

Lokalita:
Jaroměř, okres Náchod
Realizace:
od roku 2011 po současnost
Autor:
Česká společnost ornitologická (ČSO), ATELIER FONTES, s.r.o.
Zhotovitel:
WETLAND s.r.o., ČSOP JARO Jaroměř, NaturaServis s. r. o., dobrovolníci ČSO
Investor:
Česká společnost ornitologická
Kontakt:
Břeněk Michálek
michalekhaha.@birdlife.cz
„Asi největší projekt obnovy mokřadů u nás, inspirativní je i vícezdrojové financování včetně veřejné sbírky.“
Ing. Vlastimil Karlík
Odborný porotce soutěže
logo NP

Nadace Partnerství

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby i inspiraci ze zahraničí. Podporuje zapojování veřejnosti do výsadeb stromů, vytváření kvalitních veřejných prostranství, zklidňování dopravy i šetrné turistiky a cyklistiky. Sídlí v Brně ve svém vzdělávacím centru Otevřená zahrada.

www.nadacepartnerstvi.cz

Adaptační projekty Nadace Partnerství

Adapterra
Otevřená zahrada
Strom roku
Zelené oázy
LIFE TreeCheck

Kontaktní údaje

Nadace Partnerství
Údolní 33
602 00 Brno
IČ: 457 73 521

adapterra@nadacepartnerstvi.cz

© 2019 | Nadace Partnerství