Volná krajina
Video: Vojta Herout

Ptačí park Josefovské louky

Milovníci historie se v Jaroměři zabaví prohlídkou pevnosti Josefov, milovníci přírody si pak přijdou na své v Ptačím parku Josefovské louky. K životu tam totiž Česká společnost ornitologická přivedla sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století pro zvýšení výnosu tehdejších luk. Hradítka a stavítka dnes opět slouží pro regulaci přítoku vody. Dnes je ale hlavním cílem podpora výskytu mokřadních ptáků. Zadržování vody na Josefovských loukách zároveň pozitivně ovlivňuje místní mikroklima a pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Hlavním cílem je zadržet vodu v nivě řeky Metuje a tím vytvořit stálý a kvalitní mokřad, který poskytne útočiště ohroženým druhům nejen mokřadních ptáků, ale i dalších živočichů. Projekt přispívá k dlouhodobému udržování vody v krajině, ochlazování místního klimatu a poskytuje prostor pro rozlití a zastavení povodňových vln. Od roku 2006 pomohl ptačí park zastavit povodně už třikrát.
 
Jak to funguje
Tři kilometry zavlažovacích kanálů z počátku 20. století dostaly původní kabát a nový smysl. Opravená jsou hlavní stavidla na Metuji, která umožňují řízeně vpouštět vodu na louky, a deset menších hradítek, jež usměrňují vodu do cílových částí luk. Vytvořeno bylo 20 menších tůní, které od roku 2018 doplňuje soustava velkých tůní o velikosti 1,5 hektaru nazývaná Slavíkovský ptačník. Josefovské louky jsou místem, kde hnízdí hned několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo jedinečná kombinace čtyř druhů chřástalů. V ptačím parku bylo zaznamenáno téměř 180 druhů ptáků. Lepší hospodaření s vodou přispělo i k raketovému navýšení obojživelníků. Narostl i počet vážek a dalších druhů ohroženého hmyzu.
 
Původní stav
Do roku 2014 bylo 76 hektarů Josefovských luk velkým konvenčně obdělávaným územím. Bylo protkané sítí zanedbaných zavlažovacích a odvodňovacích kanálů s minimem prostoru pro zadržování vody. Nepravidelné a spíše vzácné povodně zaplavovaly pouze část plochy současného ptačího parku. Voda zde vydržela nejvýše několik dní a odtekla kanály, na kterých byly nefunkční hradící prvky.
 
Údržba
Opatření pro zadržování vody a podporu biodiverzity je trvale a hospodárně udržitelné. Celý nosný projekt ptačího parku je postavený na veliké podpoře veřejnosti, která poskytuje i finanční dary na budování parku. Česká společnost ornitologická ve spolupráci s ochranářskou společností Česká krajina na Josefovských loukách zavedla pastvu divokých koní – exmoorských pony, kteří zajišťují nejekonomičtější a nejšetrnější údržbu velké části parku. Některé tůně a kanály však nejsou součástí pastviny. Zde je třeba vyřezávat náletové dřeviny a vysekávat trávu. Práce zajišťují zdarma dobrovolníci nebo jsou finančně pokryty z různých dotací a grantů.
 
Proč to není jinak
Existující, i když zanedbaný, zavlažovací systém v nivě Metuje byl nejpádnějším důvodem pro realizaci projektu právě v místě parku. Doplnění systému zavlažovacích kanálů na Josefovských loukách ptačníkem – velkým hloubeným mokřadem pro ptáky – bylo logickou reakcí na absenci větší vodní plochy v parku.

Možným rizikem je nedostatek vody ve zdrojnici – řece Metuji. Pokles hladiny, který by trval několik měsíců a neumožnil by doplnění retenční kapacity parku několikrát do roka, je však i za současných výkyvů klimatu nepravděpodobný.

Ovládání závlahy v posledních letech ovlivňuje činnost bobra evropského. Z hlediska přirozeného rozlivu vody do nivy Metuje, zadržování vody v krajině a celkově zachování přirozených funkcí krajiny je aktivita bobrů velmi pozitivní. Umělý zavlažovací systém ale vlivem norování břehů a samovolnému výtoku vody z Metuje do zavlažovacích kanálů ztrácí svoji ovladatelnost. To může ztížit hospodaření a údržbu lokality.
 
Největší výzvy a překážky
Velkou výzvou a krokem do neznáma byla myšlenka uskutečnit projekt založený na podpoře veřejnosti. Idea se podařila. Lidé si louky oblíbili natolik, že jim poskytují ohromnou finanční, fyzickou i morální podporu.

Dalším velkým úkolem bylo přesvědčit místní hospodáře, rybáře a myslivce o tom, že park jim nebude znemožňovat či znesnadňovat činnost. I toho se vytrvalými vyjednáváním podařilo dosáhnout. Během příprav vzniku ptačího parku se objevovalo znepokojení z plánovaného vytváření močálů a zvýšeného výskytu bodavého hmyzu. Tyto obavy se však nepotvrdily.

Při přípravách Slavíkovského ptačníku – komplexu velkých tůní, koupil přiléhající pozemky jiný zájemce ze spekulativních příčin. Nový vlastník blokoval přístup na jím vlastněný pozemek a tím znemožňoval příjezd na staveniště. Situace ornitologové vyřešili ekonomicky nevýhodnou objížďkou přes jiné pozemky.
 
Zkušenosti z provozu
Kvůli nedostatku informací, zkušeností a zdánlivému pozdržení šíření bobrů ve východních Čechách před rokem 2016 bylo obtížné odhadnout důsledky bobřích aktivit v ptačím parku. Bobři ale jednoznačně přispívají k zadržování vody v krajině a Josefovské louky nejsou výjimkou.

Potěšující a nečekaný je zájem divokých koní exmoorských pony o mokřadní rostliny. Ty pro zvířata, která se původně vyvinula na stepích, nejsou typickou potravou. Spásání trávy koňmi se stala klíčovým způsobem údržby celého mokřadu, hlavně jinak obtížně udržovatelných kanálů a tůní.

Plošně velké zatopení je navíc fungující ochranou území před nežádoucím vjezdem motorových vozidel. Terénní motorismus byl před zamokřením zásadním problémem i přes oficiální zákaz. Z hlediska ochrany ptactva jsou velké rozlivy vody překážkou i pro některé zemní predátory ohrožující hnízdící ptáky.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady včetně zakoupení pozemků pro terénní práce dosáhly částky 8 milionů korun. Ornitologové využili dotace z Operačního programu Životního prostředí (OPŽP), Deutsche Bundesstiftung Umwelt (DBU), Programu Podpory obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK), krajské dotace Královéhradeckého kraje a finanční podporu Nadace Partnerství.

Projekt je primárně neziskový, návratnost investice se odráží v podobě obnovených ekosystémových funkcí krajiny, které je obtížné vyčíslit. Předpokládaná životnost investice je za trvání současného managementu neomezená.

Revitalizace vodních prvků Biodiverzita Nedostatek vody a sucho 

Lokalita:
Jaroměř, okres Náchod
Realizace:
od roku 2011 po současnost
Autor:
Česká společnost ornitologická (ČSO), ATELIER FONTES, s.r.o.
Zhotovitel:
WETLAND s.r.o., ČSOP JARO Jaroměř, NaturaServis s. r. o., dobrovolníci ČSO
Investor:
Česká společnost ornitologická
Kontakt:
Břeněk Michálek
michalekhaha.@birdlife.cz
„Asi největší projekt obnovy mokřadů u nás, inspirativní je i vícezdrojové financování včetně veřejné sbírky.“
Ing. Vlastimil Karlík
Odborný porotce soutěže