Volná krajina
Dyje a nový lužní les poblíž Novosedel Foto: Nově meandrující tok s okolními slanisky a nově vysazeným lužním lesem; Vojta Herout, www.nafotime.cz

Dyje a nový lužní les poblíž Novosedel

Soutok řeky Dyje a Baštýnského potoka poblíž jihomoravských Novosedel vypadal donedávna, jako když v krajině namalují čáry podle pravítka. Voda zde tekla v nepřirozeně ohrázovaných korytech, mezi nimi se intenzivně hospodařilo, po původní lužní krajině nebylo ani památky. Prostorové uspořádání tohoto území spolu s příznivými vlastnickými vztahy však otevřelo možnost ke změně. Nově vzniklých 5,8 hektarů periodicky zaplavované nivy s přirozeným vodním korytem, tůněmi i vyvýšenými „hrúdy“ a 17,5 hektarů nového lužního lesa vytváří podmínky pro návrat typických lužních druhů a slanisek.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Krajina říční nivy Dyje a Baštýnského potoka trpěla nevyrovnaným vodním režimem a nízkou schopností adaptace na klimatickou změnu. Docházelo k rychlému odvedení vod v době, kdy by ji bylo vhodné v krajině zadržet, a naopak k problematickému zvládání průchodu extrémních povodní.

Úpravou koryta a hrází se podařilo zvýšit míru povodňové ochrany pro okolní obce a zároveň výrazně snížit riziko mimořádných povodňových situací vzniklých selháním hrázových systémů. Dle prvních zkušenosti je oblast nyní při zvýšené hladině schopna zachytit veškeré průtoky Baštýnského potoka po dobu několika dnů až týdnů. Tato voda zachycená v krajině tvoří životně důležitou zásobu tak nutnou v období sucha, které tento region často postihuje. Plocha přímo ovlivněná novým řešením má téměř 22 hektarů. Jakmile povyroste nově vysazený lužní les, bude pozitivně ovlivněno mikroklima i v mnohem širším okolí.
 
Jak to funguje
Unifikovaně zemědělsky využívané území mezi soutokem Dyje a Baštýnského potoka a železniční tratí se postupně proměňuje na lužní lokalitu. Významná část pozemků byla zalesněna: vysazeno bylo na 17 tisíc stromů a 5 tisíc keřů. V místech, kde ochranná pásma sítí neumožňovala výsadbu, byly založeny druhově bohaté louky.

Levobřežní hráz Baštýnského potoka byla revitalizována a rozvolněna do zalesněného území, vznikla také poříční tůň navázaná na tok a periodicky zaplavované nivní terasy. Lokalitu nově protíná 767 metrů přirozeného mělkého a meandrujícího koryta vodního toku. Díky tomu došlo k obnovení přímé vazby říčního koryta na ekosystém říční nivy. Projekt počítá s dalším samovolným vývojem území a obnovení rozrůzněnosti a dynamiky biotopů říční nivy.
 
Původní stav
Tok Dyje i Baštýnský potok byly odříznuté protipovodňovými hrázemi od údolní nivy. Ta kvůli tomu ztratila přirozenou dynamiku vodního režimu a neměla ani odpovídající druhovou skladbu. Voda v Baštýnském potoce proudila nepřirozeným ohrázovaným korytem v nepůvodní trase. Při vyšších průtocích byla voda dokonce výrazně nad úrovní stávajícího okolního terénu, což přinášelo riziko protržení hráze v kterémkoliv místě z mnoha kilometrů hrázového systému. Tento stav by byl pro údolní nivu výrazně nepříznivější, než postupné a periodické zaplavování nivy z neohrázovaného toku.
 
Údržba
Náklady a náročnost údržby a správy celé oblasti se zásadně snížily. A to i přesto, že si systém zachoval svoji vodohospodářskou funkci a v některých parametrech se dokonce zlepšil.

Původní hráze bylo potřeba udržovat a kosit, aby nezarůstaly. Nově upravené koryto je víceméně bezúdržbové a kosit se nemusí. Počet vodohospodářských staveb se snížil, projekt počítá s dalším samovolným morfologickým vývojem nově vzniklého přirozeného koryta.
 
Proč to není jinak
Ve studii proveditelnosti byly vyhodnoceny různé varianty řešení nejen této konkrétní lokality, ale i celého navazujícího úseku řeky Dyje. Zvažovalo se vše od maximální varianty, kdy jsou odstraněny všechny vodohospodářské stavby a vše je ponecháno na přirozeném vývoji vodního toku a nivy. Takové řešení by ale nedokázalo zajistit zejména potřebnou protipovodňovou ochranu sídel.

Druhý pól řešení představuje ponechání hrázového systému, jeho rekonstrukce či navýšení. Ani tento postup by však nepřispěl ke zlepšení stavu krajiny a z hlediska protipovodňové ochrany by byl velice rizikový.

Celková koncepce tedy směřovala k hledání maximálního přiblížení k přírodnímu stavu při zachování nebo zvýšení současné úrovně protipovodňové ochrany.
 
Největší výzvy a překážky
Největší výzvu u obdobných projektů představuje změna myšlení, tedy ochota podívat se na starý problém novýma očima a chápat je jako výzvu ke spolupráci. V tomto případě byla zásadní spolupráce obce Novosedly a Povodí Moravy jako správce toku. Pro Povodí Moravy totiž není standardním úkolem péče o tak rozsáhlou výsadbu nového lužního lesa. Péči o les byla ale ochotná převzít právě obec, čímž se i tuto překážku podařilo odstranit.
 
Zkušenosti z provozu
Na celkové hodnocení uplynulo od realizace ještě málo času. Již první zkušenosti ale ukazují, že lokalita je hojně využívána vodními ptáky. Obnovuje se také povědomí, jak lužní krajina vypadala před zásadní přeměnou zemědělským využitím a jaké služby člověku poskytovala.

Již během stavby i krátce po jejím dokončení byly v řece Dyji zaznamenané zvýšené průtoky. Bylo tedy možné sledovat chování a odezvu nově vytvořené lokality na tyto stavy. Na základě místního šetření bylo zjištěno, že přes poměrně zvýšené průtoky v Baštýnském potoce byl výsledný odtok z lokality v podstatě nulový. Schopnost opatření zadržet vodu v krajině tedy významně předčila i ty nejoptimističtější předpoklady.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady na tyto úpravy koryta Dyje a Baštýnského potoka jsou vyčísleny na 28 412 862,81 korun bez DPH.

Vliv na cenu mělo i to, že na stavbě nevznikly přebytky zeminy, kterých by bylo nutné se nákladně zbavovat. Ze zeminy byly vytvořena vyvýšená místa, která se v regionu nazývají „hrúd“. Jsou typické pro morfologii nivní krajiny a za zvýšených vodních stavu poskytují útočiště pro zvěř i další živočichy.

Projekt byl financován z Operačního programu Životní prostředí a z rozpočtu Povodí Moravy.

Projekt počítá s udržitelností po dobu 10 let.
U terénních úprav a přirozeného koryta vodního toku není životnost omezená, u vodohospodářských staveb se životnost standardně počítá 100 let.
Úspory na snížených nárocích údržby nejsou vyčíslené. Potřebná péče a údržba se ale zásadně zjednodušila.

Revitalizace vodních prvků Zemědělská krajina Povodně a přívalové srážky Zeleň v krajině Lesy 

Lokalita:
Dyje, říční km 81,550 až 84,028; Novosedly, okres Břeclav
Realizace:
9/2019 – 11/2020
Autor:
Atelier Fontes, s.r.o.
Zhotovitel:
Kavyl spol. s.r.o.
Investor:
Povodí Moravy, s.p.
Kontakt:
Veselý David
veselyhaha.@pmo.cz
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.