Náš domov
Téměř soběstačný slaměný dům Foto: Vojta Herout, www.vojtaherout.com

Téměř soběstačný slaměný dům

Vítěz kategorie Náš domov 2020

Stavět domy můžete třeba z kovu, skla, cihel, dřeva či panelů. Anebo z velkoformátových slaměných bloků. Právě pro takový rodinný dům v téměř pasivním standardu se rozhodli stavebníci v Dobřejovicích ve Středočeském kraji. Záleželo jim na tom, aby použité materiály co nejméně zatěžovaly okolí. Slámu proto doplnilo dřevo, hlína či celulóza. A aby měl co nejmenší dopad i provoz domu, využívají majitelé dešťovou vodu jak v domě, tak na zahradě, s chlazením ji pomáhá zelená střecha a promyšlené vnější stínění oken. Stavba ukazuje cestu, jak lze svépomocí postavit dům kvalitně i pro ty, kdo neoplývají velkými prostředky.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Člověk je živočišný druh úzce spjatý se Zemí a jejími limity. Na druhou stranu je to druh dostatečně odvážný k objevování nových cest a přístupů. Spojením těchto dvou myšlenek vzniknul dům stojící nedaleko Prahy v Dobřejovicích. Majitelé stavěli tak, aby byl dům snadno odbouratelný díky důslednému využití přírodních materiálů a zvoleným stavebním postupům. Aby nezatěžoval své okolí, využil řady opatření, která zároveň pomáhají snižovat negativní dopady klimatické změny v lokalitě. Dům je nyní téměř soběstačný.
 
Jak to funguje
V domě majitelé použili stará osvědčená opatření, která jsou v současném stavebnictví nahrazovaná energeticky náročnými. Tomu se majitelé ale chtěli vyhnout.

Na vytvoření stěn domu použili velkoformátové balíky slámy, které zpevnili dřevěnými trámky. K izolaci použili celulózu a omítky vytvořili z hlíny. Hliněné omítky a těžké betonové podlahy napomáhají teplotní stabilizaci interiéru.

Okna domu zastínili pomocí dřevěných stříšek v mezipatře a střechy široce přesahující přes stěny domu. Kromě toho používají jednoduché vnější rolety, které okna zastiňují v době, kdy Slunce klesne nad obzor. Na chlazení tak nepotřebují ani vnější žaluzie ani klimatizaci.

Dešťovou vodu sbírají do podzemní nádrže a využívají ji v domě na splachování toalet a na zahradě. Velká část pozemku zůstává zatravněná a umožňuje tak zasakování vody. Zelená střecha chránící před přehříváním pokrývá nejen jejich dům, ale i garáž. Bez dodávky elektřiny zde lze topit a mít teplou vodu, a to díky samotížnému zapojení krbové vložky. Dům je napojený na vodovodní řad, ale s domácí vodárnou a filtrem by šlo užívat vodu ze střechy i jako pitnou.

Stavba je navržená v energeticky pasivním standardu. Provoz se tak finančně stáhl na minimum. Dům je téměř soběstačný, pro plnou soběstačnost postačí zapojit bateriové pole. To by však podle majitelů bylo finančně velmi nákladné, proto od tohoto opatření ustoupili.
 
Původní stav
Na pozemku pro novostavbu byla původně zahrada.
 
Údržba
Díky kvalitě provedení předpokládají majitelé údržbu v řádu tisíců korun ročně, v čemž jsou rozpočtené i případné opravy. Samotný provoz domu stojí nižší tisíce korun ročně.
 
Největší výzvy a překážky
Největší výzvou a překážkou byl původní návrh stavby z nosné slámy. Kvůli chybě ve statickém výpočtu si stavba sedla o několik centimetrů nepravidelně, a tak byly do slámy frézovány drážky pro vložení nosných dřevěných sloupků. Ukázalo se však, že pozdější vložení sloupků nebylo náročnější, než kdyby takto probíhala projekce od počátku.

Druhou výzvou bylo využití vlastních sil majitelů při stavbě domu. V průběhu stavby se počet odpracovaných hodin vyhoupl na tisíce.
 
Kolik to stálo
Celkové náklady na vybudování domu vyčíslil investor na 5–6 milionů korun. Dům majitelé postavili z vlastních zdrojů a za pomoci vlastních sil.

Návratnost ani úspory při stavbě nelze zhodnotit. Podobný dům lze postavit i dráž s výrazně horšími energetickými vlastnostmi. Nelze vyčíslit ani komfort a finanční nezávislost obyvatel nového domu.

Díky splachování dešťovou vodou dochází nyní k úspoře 35 metrů krychlových pitné vody ročně.

Významná je i úspora tepla. Za 80 let životnosti dosahuje úspora na vytápění přibližně 936 MWh proti běžné stavbě obdobného rozsahu (potřeba tepla na vytápění 15 versus 80 kWh/m2a).

Životnost stavby je předpokládána na 80–120 let. Technické zařízení budovy má projektovanou životnost 50 let.

Rodinné a bytové domy Čištění a recyklace vody Využití dešťové vody Vytápění Zelená střecha Stínění Vlny horka a tepelný ostrov Nedostatek vody a sucho Zelená energie Úspory energie 

Lokalita:
Dobřejovice, okres Praha-východ
Realizace:
2018
Autor:
Ing. arch. Jan Márton
Zhotovitel:
Čanda s.r.o., svépomoc
Investor:
Jan Chvátal
Kontakt:
Ing. arch. Jan Márton
martonjhaha.@seznam.cz
„Technologie a energetická nenáročnost stavby jsou z hlediska životního prostředí a tím i dopadu na klima velmi dobré. Oceňuji důsledné využívání dešťové vody a dalších možností, jak zajistit přiměřenou samostatnost domu.“
Ing. arch. PhDr. Lenka Burgerová, PhD.
Odborný porotce soutěže
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.