Zastavěná území
Park u Rakováčku v Rokycanech Foto: Vojta Herout, www.vojtaherout.com

Park u Rakováčku v Rokycanech

Vítěz kategorie Zastavěná území 2020

Rakovský potok, pojmenovaný po mimořádně početné populaci chráněného raka kamenáče, už neomezuje žádné uměle narovnané koryto. Nyní si tok žije vlastním životem a klikatí se nově vytvořeným Parkem u Rakováčku. Potůček překrývají dřevěná plata či lanový mostek, aby se dalo volně přecházet z levé strany břehu na pravou. Na potoce najdeme i průtočné tůně. Snížené části širokého složeného koryta předchází negativním dopadům povodňových průtoků. Okolí tvoří pečlivě zvolené rostliny tvořící travnaté i květnaté louky. Park doplnily i výsadby domácích druhů stromů, keřů i bylin. Krajinářsky pojaté znovuoživení okolí potoka uprostřed zástavby tak nabízí prostor pro příjemné strávení volného času v horkých dnech nejen díky herním prvkům pro děti.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Krajinářsky pojatá revitalizace přibližně půlkilometrového úseku Rakovského potoka měla za cíl především přírodním způsobem předcházet povodňovým průtokům, ale zároveň Rokycanům vybudovat nový park, kam by se mohli uchýlit okolní obyvatelé v horkých letních dnech.

Důraz Rokycany kladly na péči o raka kamenáče, kterému přizpůsobila podobu toku, ale i na podporu celkové biodiverzity.
 
Jak to funguje
Původních 520 metrů uměle napřímeného potoka nahradily meandry s tůněmi. Díky tomu se podařilo tok mírně prodloužit na 538 metrů. Největší změnou, která definovala kompozici parku, však byla změna koryta toku. Město nahradilo jednoduché koryto takzvaným širokým složeným korytem. To se skládá ze snížené části, takzvané kynety, kterou voda protéká při běžném průtoku, a vyvýšené části koryta, takzvané bermy, kterou může voda protékat při povodňových průtocích. Přechod mezi kynetou a bermou je velmi pozvolný. Berma místy dosahuje až 40 metrů šířky.

Aby mohlo vzniknout široké složené koryto toku, muselo město zařídit velké terénní modelace na 3 hektarech parku. Během stavby odkopalo a uložilo na skládku 16 487 metrů krychlových nekvalitní zeminy, rozprostřeli dovezenou ornici a založili trávníky na ploše 22 305 metrů čtverečních, což odpovídá rozloze víc než 3 fotbalových hřišť. Výstavba zahrnovala i specializovaný záchranný přenos raků odborně způsobilou osobou. Při přenosu z půlkilometrového úseku se napočítalo okolo 1500 raků kamenáčů.

Potok je vystlaný pečlivě vybranými kameny, aby vyhovovaly místním rakům. Snížené části širokého složeného koryta, berma, jsou osázené pevně a hluboko kořenícími rostlinami, aby je voda neodplavila. Vyšší část rozvolněného koryta pokrývají květnaté louky. Město v parku vysázelo více než 70 stromů a 100 keřů.

Projektanti dbali také na minimální množství zpevněných ploch – hlavní parková cesta je mlatová, další cestičky jsou vytvořené na drenážním podkladu a oseté travní směsí odolnou proti sešlapu.

Součástí parkových prvků jsou i přechody přes vodní tok jako dřevěná plata a lanový mostek, které propojují levý a pravý břeh parku.

U jednoho z hlavních vstupů do parku vznikl terénní model suchého koryta potoka s průtočnou tůní, která slouží jako pískoviště. Nezaplavované části parku doplňují další odpočinkové a herní prvky. A myslelo se i na zábavu v zimě. V jižní části parku je vytvořený svah pro sáňkování a bobování.
 
Původní stav
Park Šťáhlavská u Rakováčku vznikl na dříve téměř nevyužívaných pozemcích města Rokycan mezi ulicemi Šťáhlavská, Sokolská a ulice Boženy Němcové. Tyto pozemky protínalo uměle vytvořené, napřímené a betonem opevněné koryto Rakovského potoka.
 
Údržba
Do nákladů na provoz a údržbu je třeba zahrnout rozvojovou péči o zeleň a dřeviny, náklady na tuto oblast se pohybují kolem 100 tisíc korun ročně. 200 tisíc korun ročně je třeba vynaložit na sekání trávy. Jedenkrát za tři až pět let je nutné natřít mobiliář, což vyjde přibližně na 70 tisíc korun. Ostatní údržba je vyčíslena přibližně na 50 tisíc korun ročně.
 
Proč to není jinak
Revitalizace Rakovského potoka měla být realizovaná v delším úseku. Nakonec však byl vzhledem dotačním podmínkám projekt upraven.
 
Největší výzvy a překážky
Během stavby došlo ke dvěma změnám oproti původní projektové dokumentaci.

První změna byla vyvolána výskytem zvláště chráněného druhu ledňáčka říčního. V části toku byla proto provedena změna v opevnění koryta, aby nedošlo k zakrytí hnízdních nor.

Druhá změna se týkala zjištěných odlišných poměrů v kvalitě a množství ornice, která se na staveništi nacházela. Během přípravných prací město zjistilo, že část shrnuté zeminy není možné využít pro sadové úpravy. Bylo proto nutné dovézt novou zeminu a neúrodnou ornici odvézt na skládku.
 
Kolik to stálo
Náklady dosáhly 17 245 202,58 korun.

Dotace z Operačního programu Životní prostředí pokryla bezmála 14 milionů korun. Zbytek nákladů bylo pokryto z rozpočtu města Rokycany.

Revitalizace vodních prvků Městská zeleň Povodně a přívalové srážky 

Lokalita:
Šťáhlavská, Rokycany
Realizace:
09/2014 – 10/2015
Autor:
Generální projektant:Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. (arch. část Architekti Headhand s.r.o.)
Zhotovitel:
STAVMONTA spol. s r.o.
Investor:
Město Rokycany. Stavba byla podpořena z dotace OPŽP.
Kontakt:
Gabriela Šímová
gsimovahaha.@rokycany.cz
„Namísto původně kanalizovaného toku s nevhodným zahloubením a využitím okolní nivy byl tok otevřen, a zároveň revitalizován do podoby, která více vyhovuje místní silné populaci raka kamenáče. V dnes meandrujícím toku vznikly tůně, a současná berma celkově pojme výrazně větší kapacitu vody než původně. Nově vysázená vegetace je místní, a vhodně tak podporuje adaptační efekt území. Park je také velmi atraktivní pro místní obyvatele, a slouží jako příkladný projekt rekreačně využitelných adaptací v zastavěném území.“
Ing. Michael Hošek
Odborný garant soutěže
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.