Zastavěná území
Video: Radovan Kramář

Komunitní centrum – Všichni spolu

Kromě místa setkávání lidí se ostravské komunitní centrum Všichni spolu snaží o odolnost své nové budovy vůči suchu a horku. Většina střech je osazená rostlinami a zpevněné plochy umožňují vsakování vody. Dešťovku v komunitním centru zadržují v nádrži a pro vytápění i chlazení používají tepelné čerpadlo.

Přínosy adaptačního opatření

 
Co opatření řeší
Ostrava se stejně jako jiná města potýká s postupným nárůstem průměrných teplot, vlnami veder a přehříváním umělých povrchů. Městská část Poruba proto při stavbě komunitního centra Všichni spolu na změny klimatu myslela. Nechala vybudovat prostor, kde je i v horkém létě příjemná teplota. Částečně zelené střechy zadržují vodu a ulevují přetížené kanalizaci při přívalových deštích. Takzvaná smyslová zahrada plná trvalek a bylin navíc slouží ke vzdělávání. Myšlenkou projektu je vytvoření příjemného místa pro všechny členy komunity i v obdobích vedra a sucha.
 
Jak to funguje
Komunitní centrum Všichni spolu využívá hned několik technických řešení, která reagují na změny klimatu. Ploché střechy zabraly rostliny. Ty chrání budovu v létě před přehříváním, v zimě naopak slouží jako izolace proti chladu. Pozvolné vypařování vody v horkých dnech pomáhá ochlazovat vzduch v okolí. Venkovní sportoviště a hřiště jsou postavena z propustných povrchů, které umožňují vsakování vody do půdy. Srážky ze střechy a zpevněných ploch jsou sváděny do retenční nádrže a regulovaně vypouštěny do Pustkoveckého potoka, případně jsou odváděné na trávník.

Pro udržování příjemné teploty využívá budova ekologické tepelné čerpadlo. Zatímco v zimě pomocí něj topí, v létě naopak budovu chladí. Poruba nezapomněla ani na orientaci budovy ke světovým stranám a na zastínění všeho druhu, včetně výsadby 45 stromů a 70 keřů. V plánu je dohromady 1230 nově vysazených stromů, 3400 břečťanů a 614 kusů bylinek. Plocha obnovené zeleně tak dosahuje přibližně 2300 metrů čtverečních.
 
Původní stav
V místě se nacházelo nevyužívané sportovní hřiště odvodňované pomocí drenáží. Voda byla sváděna přímo do přilehlého Pustkoveckého potoka.

Na území ostravská městská část vykácela řadu dřevin, avšak pouze těch, u kterých nebylo možné zajistit kvalitní a bezpečný růst. Jednalo se převážně o přestárlé, senescentní (dřeviny na pokraji životnosti) topoly kanadské, které byly ve fázi rozpadu, silně napadené jmelím bílým, s poškozenými nebo infekcí napadenými kořeny a s výrazně zhoršenou provozní bezpečností.

Zbytek vykácených stromů tvořily náletové druhy poškozené zápojem, tedy jednostranně zavětvenými korunami. Ve většině případů se jednalo o starší jedince, u kterých se nedoporučuje výchovný řez, protože by došlo k mechanickému a nezvratnému poškození kosterních větví.

Z původního porostu byly tedy vybrané dendrologicky, perspektivně a sadovnicky vhodné dřeviny, které Poruba pěstebně ošetřila. Ponechané stromy doplnila druhy vhodnými pro lokalitu.
 
Údržba
Náklady na provoz a údržbu jsou vyčíslené odhadem na základě zkušeností s provozem obdobných zařízení a dosahuje 140 tisíc korun za rok.
 
Proč to není jinak
Z vodních prvků se v komunitním centru nachází pouze pítko. O dalších Poruba neuvažuje, avšak vedle areálu se nachází rybník, který v budoucnu obnoví. Střechy komunitního centra jsou pokryté rostlinami na okrajích. Středová část je vyložena kamením. K opatření Poruba přistoupila, protože pod střechou se nachází velká místnost bez sloupů a střechy s vegetací by byly těžké.

Objevuje se tu riziko pro žáby, které mohou z přilehlého rybníka doskákat po skosené střeše až na rozpálené kamení, odkud se už nemusí dostat zpět. Druhým rizikem je ošlapání trávníku, který ještě řádně nevyrostl, návštěvníky a kvůli tomu jeho vymizení. Na druhou stranu je v plánu nesekat část trávníků vůbec a nechat růst luční směs.
 
Největší výzvy a překážky
Velkou překážkou bylo negativní přijetí kácení vzrostlých dřevin místními občany. Kácení dřevin bylo na jejich podnět prověřováno Oblastním inspektorátem ČIŽP Ostrava, který v případě vykácení dřevin neshledal žádné pochybnosti.
 
Kolik to stálo
Náklady na výstavbu komunitního centra se vyšplhaly na 50 milionů korun. Financovány byly z Integrovaného regionálního operačního programu částkou 18 milionů korun, z dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje částkou 2 miliony korun, Statutárním městem Ostrava částkou 15 milionů korun a městským obvodem Poruba částkou 15 milionů korun.

Charakter projektu a jeho zaměření na socioekonomický přínos pro veřejnost nepředpokládá generování zisku. Návratnost investice tedy není vyčíslená. Předpokládaná životnost investice je minimálně 50 let.

Veřejné budovy Městská zeleň Čištění a recyklace vody Využití dešťové vody Vytápění Zelená střecha Vlny horka a tepelný ostrov Povodně a přívalové srážky Nedostatek vody a sucho 

Lokalita:
ulice Karla Pokorného, Ostrava-Poruba
Realizace:
07/2017-05/2019
Autor:
PROJEKTSTUDIO EUCZ, s.r.o.
Zhotovitel:
BYSTROŇ Group a.s.
Investor:
Statutární město Ostrava – městský obvod Poruba
Kontakt:
Petra Musilová
pmusilovahaha.@moporuba.cz
„Zajímavé spojení adaptace na změnu klimatu se zajišťováním služeb formou komunitního centra.“
RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.
Odborný porotce soutěže